Od mého posledního článku uběhlo již několik měsíců. Za prvé to bylo způsobeno množstvím práce, za druhé to bylo nechutí cokoliv psát a stále omílat dokola stejná témata. Aktuálně se řeší jenom inflace, stagnace ekonomiky, vysoké úrokové sazby a podobně. Za mě je zde mnohem větší strašák, který pro většinu české populace může znamenat mnohem více než existenční problém. Nyní mám konečně tu potřebu vám o tom říct a nutit přemýšlet nejen vás, ale třeba i vaše známé, přátele, kamarády. Abych vám vše nevyzradil hned na začátku a museli jste článek dočíst až do konce, pojďme si nejdříve vysvětlit některé pojmy, které budou nutné k pochopení a možná v některých případech i rozšíření obzorů.

Důležité pojmy

Pojistné riziko/nebezpečí

Pro účely článku vám postačí, když budete vědět, co je požár (to asi všichni ví), vichřice (taky asi víte, ale důležité je, že vítr vane rychlostí minimálně 75 km/h) a vodovodní nebezpečí s povodní a záplavou (i zde raději doplním, že vodovodní nebezpečí je například vystoupání vody z kanálu, povodeň je vylití vodní plochy z břehů a záplava je vytvoření souvislé vodní plochy způsobené například deštěm nebo táním sněhu).

Podpojištění

Jedná se o situaci v pojišťovnictví, kdy pojistná částka na smlouvě neodpovídá reálné hodnotě pojištěného majetku. Ano, možná se jedná o složitější větu na pochopení, ale lépe to napsat nejde. V reálném životě to znamená, že jestli byste váš dům při současných cenách postavili za 5 milionů Kč, ale pojištěný ho máte pouze na 2,5 milionu Kč, tak vám pojišťovna vyplatí pouze 1,25 milionu Kč.. Jak to? Pojďme na rychlý výpočet. Hodnota domu 5 milionů, pojistná částka 2,5 milionu. = dům je podpojištěn o 50 %. Pojišťovna pak v tomto poměru i krátí, tzn. že dostanete 50 % z 2,5 milionu. Tedy 1,25 milionu Kč. To není zrovna fér že? Pokud tomu chcete zabránit, musíte mít pojistnou částku nastavenou správně. Podpojištění uplatňuje každá pojišťovna a jestli vám někdo tvrdí opak, tak ať vám toto tvrzení napíše na papír podepíše a přiložte jej k vaší smlouvě.

Stavba

Obecně se v pojištění mluví o pojištění nemovitosti, ale pro potřeby tohoto článku je nutné být přesnější. V rámci pojištění nemovitosti si můžete pojistit stavbu, domácnost a odpovědnost. Nám bude stačit, když víme, co je stavba. Představme si dům pro panenky, který je plně vybaven. Nyní jej vezměme a budeme s ním třepat tak dlouho, dokud nevypadne všechna elektronika, skříně, oblečení a vlastně veškeré pevně neupevněné věci (kuchyni teď vynechejme, ta někdy vypadne někdy ne, záleží na montáži). To, co vám nyní zůstalo, přibližně odpovídá v pojištění nemovitosti stavbě. Zároveň je to to nejdůležitější. Bez televize nebo skříně přežijeme, ale když ztratíte střechu nad hlavou, to vidím jako dost závažný problém.

Víc pojmů pro dnešek nepotřebujeme, možná snad jen ještě povinné ručení. Že nevíte o co se jedná? Jedná se o pojištění, které musí mít každý vůz, který se pohybuje po silnicích. Když říkám, že musí, tak musí, je to dáno zákonem.

Kde je začátek mojí úvahy?

Vše začalo pochopením, proč vlastně stát diktuje lidem, že mají mít něco povinně pojištěno. Došel jsem k závěru, že zákon, ve kterém je ukotveno povinné ručení, je za mě jedním z nejdůležitějších. Chrání totiž všechny účastníky provozu před chybou jiného řidiče. Ano, spousta české populace bude nadávat, že platí zbytečně, že jen živí pojišťovny, které se už tak mají dobře a že je to zbytečnost. Víte, že povinné ručení, jako jediné ze všech typů pojištění, je pro většinu pojišťoven ztrátové? Že je to pouze vstupní branka, jak si omotat klienta, aby mu nabídli další produkty? Že vám to matematicky nevychází? Základní limity povinného ručení jsou 35 milionů na škodu na zdraví a 35 milionů škoda na majetku. “Ano, nikdy jste nebourali”, “Ano mně se to nikdy nestane”... Přesně takhle přemýšlí typický Čech, ale když se to stane, tak pak se člověk bije do hlavy. Což o to, že musí zaplatit sto tisíc korun za škodu na autě, ale v tom autě seděl otec od rodiny, který bude mít trvalé následky a vy mu tu škodu budete muset uhradit? ŽE NA TO NEMÁTE? Kdybyste měli povinné ručení, tak pojišťovna zaplatí vše za vás. Průměrná cena povinného ručení je 2 500 Kč ročně. To mi přijde jako malá oběť na to, že to zachrání život nejen mě (nebudu do konce života platit odškodné), ale rodině hlavně poškozeného. Jedna taková likvidní pojistná událost může vyjít na desítky milionů, někdy stovky a výjimečně i miliardy (srážky s vlaky). 

Teď konečně to, proč jste četli až sem

Vzhledem ke stále se měnícímu klimatu (je jedno, kdo je za něj zodpovědný) bude v České republice docházet ke stále více pojistným událostem vlivem základních rizik. Sucha s požáry střídají přívalové deště, které jsou doprovázeny silným větrem a v některých případech i tornádem. Ano, i v České republice bylo tornádo. Stát poskytl finanční pomoc, kterou mohly poskytnout pojišťovny. Víte, že správně pojištěných lidem při tornádu poskytly pojišťovny ve většině případů 50 % plnění jako zálohu, aby se mohlo co nejdříve stavět? A to je vlastně důvod proč píši tohle zamyšlení. Nemělo by se v zákoně ukotvit povinné pojištění staveb se zákonným limitem a základními riziky? Pokud se budeme bavit o pojištění čistě stavby v hodnotě 3 milionů  se spoluúčastí klidně 5 tisíc až 10 tisíc Kč (na co nižší, když chci krýt hlavně kompletní škodu střechy nebo zničení celého domu), tak pojistka vychází od 1 100 Kč do 2 000 Kč ročně a obsahuje všechna rizika, které jsme si popsali výše.

Dalším důležitým bodem v zákoně by mělo být neuplatnění podpojištění. Takto nastavené zákonné pojištění by tak pomohlo nejen lidem, ale i úspoře ve státním rozpočtu. Pojistné události budou přicházet, ať už to budou požáry, tornáda nebo povodně. Není tedy lepší mít jistotu, že to pokryjí pojišťovny místo daňových poplatníků?

Pokud jste článek dočetl až sem tam vám děkuji za pozornost. Doufám, že vás článek nenudil. Budu velmi rád za váš názor a případné sdílení.